Nesmrtelná láska - kapitola třetí

29. října 2013 v 21:00 | Lili Marks |  Nesmrtelná láska
Ahojky,
a je tu další kapitola této povídky. No, co ještě dodat, že? Tak doufám, že se vám bude líbit. :) Pište své názory do komentářů. :)







Najednou jsem uslyšela řev motorů. Pomalu jsem se dostala z vyhřáté postele. Můj pohled spočinul ihned na Nell, která stále spala a nic nevnímala. Začala jsem vzpomínat na naší rozepři z předchozího dne. Chtěla odjet, ale já jí v tom zabránila - stejně jako by to udělali na letišti. K večeru jsme se dozvěděly, že letiště byla zablokována, protože nepokoje se přiblížily i tam. Celý večer jsem musela Nell uklidňovat, že vše bude zase v pořádku. Bylo to trochu komické, když jsem si vzpomněla, že i já jsem chtěla odjet. Nakonec si Nell musela vzít prášky na spaní.
Teď tu Nell ležela, tak bezbraně. Pociťovala jsem strach, ale ne o sebe. Tušila jsem, že se stane něco špatného - celá tato cesta byla špatným nápadem. Ale stalo se, už to nešlo vrátit zpět.
Pomalu jsem se přibližovala k velkému oknu, abych zjistila, co se děje. Trochu jsem odhrnula závěs. To, co jsem spatřila, mi nahánělo hrůzu. Venku začala panika. Přijela spousta vojáků, ale někteří byli raněni. Nevěřila jsem svým očím. Vojáci odnášeli své raněné kolegy přímo do hotelu.
Rychle jsem běžela pro svůj župan. Chtěla jsem vzbudit Nell, ale pak jsem si to rozmyslela. Věděla jsem, že by si měla odpočinout a navíc jsem tušila, že by okamžitě začala panikařit. Musela se z toho vyspat, aby se konečně uklidnila a začala s rozvážností jednat. Vydala jsem se ke dveřím. Ještě naposled jsem se podívala na Nell, jestli stále spí. Pak jsem vyšla ven z pokoje. Uslyšela jsem strašný hluk a nářek ze zdola - od recepce. Běžela jsem po schodech dolů. Nepřemýšlela jsem nad tím, co dole uvidím. Bežela jsem tam především proto, abych jim nějak pomohla. V tom jsem zakopla. Už jsem se viděla se zlomenou nohou a jak tam nebudu k ničemu platná, ale nedopadla jsem na zem. Někdo mě zachytil. Pevně mě držel a pomohl mi se normálně postavit. Podívala jsem se na něj. Byl to voják - maskáčové oblečení, přilba a podobné, ale neměl zbraň.
"Jste v pořádku?" zeptal se starostlivě. Jeho hlas, jeho tvář - bylo to jako z nějakého snu. Hleděl na mě očima modrýma jako studánka. Tváře měl od hnědé maskovací barvy. Ihned se mi zalíbil. Začala jsem si představovat, jak asi zachraňuje životy svým přátelům bez ohledu na to, že by mohl přijít o ten svůj.
Dlouho jsem mlčela a jen jsem si ho pečlivě prohlížela. V tom ce začal usmívat. Bylo to pro mě něco neuvěřitelného - tak oslnivý úsměv. Před sebou jsem neviděla vojáka, ale anděla. Byla jsem jím tak uchvácená. Ani jsem si neuvědomila, že mu musím připadat jako blázen.
"Já..." dostala jsem ze sebe první slovo. "Jdu se zeptat... jestli... nepotřebujete s něčím pomoci. Viděla jsem z okna, jak vynášíte raněné." řekla jsem rozvážně. Konečně jsem se přestala soustředit na něho, ale na situaci okolo. Když jsem udělala ještě pár kroků dolů a už jsem byla skoro na konci schodů, podívala jsem se směrem k recepci a spatřila jsem něco strašného. Všude byla spousta raněných, které se tam personál hotelu a ostatní vojáci snažili ošetřit. Odvrátila jsem od toho pohled. Bylo to strašné - nahrnuly se mi slzy do očí, ale pláč jsem dokázala zadržet. Chtěla jsem především pomáhat.
"Myslím, že jestli se nevyznáte v lékařství, tak tu nebudete moc platná." řekl smutně. "Ale mohla by jste mi pomoci s lidmi, co jsou na pokojích. Měli by jsme jim vysvětlit situaci a uklidnit je. Hlavně, aby nenastala panika." dodal. Jen jsem pokynula hlavou na znamení souhlasu a vydala jsem se s tím vojákem zase zpatky nahoru. Chodili jsme po všech pokojích a vysvětlovali lidem obývajícím hotel celou situaci a uklidňovali je.
V tom všem za mnou přiběhla Nell. Byla celá rozrušená a neměla tušení, co se děje.
"Shelly!" volala zoufale mé jméno mezitím, co jsem se snažila uklidnit starší ženu, která pobývala v hotelu už delší dobu.
"Shelly?! Co se to děje?!" ptala se dál Nell.
"Slečno a co s námi bude? Odvezou nás pryč?" ptala stále stará žena. Už jsem nemohla, nevěděla jsem komu odpovídat a hlavně, co jim odpovídat.
"Nell! Běž do pokoje a uklidni se! Přijdu za tebou!" vyštěkla jsem na ni rozzlobeně. Poslechla mě. Už se na nic neptala, už nevolala mé jméno - odevzdaně kráčela do pokoje.
"Děláme, co můžeme paní! O všem vás budeme informovat! A teď ,prosím, jděte na pokoj!" vyhrkla jsem na starou ženu. Zaskočilo jí to, ale neprotestovala a také šla do pokoje. Když zavřela dveře, tak jsem se opřela o zeď a pomalu jsem se sesunula k zemi. Hlavu jsem zabořila do kolen a pokoušela jsem se myslet na něco jiného než na paniku, která procházela celým hotelem. Přála jsem si, aby to bylo jednodušší. Najednou jsem uslyšela něčí kroky blízko mě a cítila jsem, jak se na mě někdo dívá. V tom se ta osoba sesunula k zemi vedle mě. Podívala jsem se na ní - byl to zase ten voják. Seděl vedle mě a přímo mi hleděl do očí.
"Je to těžké," začal. "Ale mohli bychom to zvládnout." řekl a pousmál se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 29. října 2013 v 21:34 | Reagovat

Óó, mám takové tušení....Jo, ten voják a Shelly, nádherný pár, ne? A podle popisu vypadá ten voják vážně úžasně :-) Doufám, že se jim nic nestane a nebo až na posledních pár kapitolách nám oznámíš nemožnou pravdu: Voják nebo Shelly - jeden z nich umře tomu druhému v náručí a nebo - to bych toho vojáčka vážně zabila, ale tohle je velmi nepravděpodobné....Mno nic, to druhé raději rozebírat nebudu, ještě by sis z toho vzala příklad a to bych nepřežila :) Nádherná kapitola :)

2 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 30. října 2013 v 8:31 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :) Jsi docela blízko pravdě :)

3 All€$a All€$a | Web | 31. října 2013 v 11:54 | Reagovat

Ahoj :) Tak dneska jsou ty soutěže, budu ráda, když se zajdeš podívat :) → http://cinema-bizarre-are-stars.blog.cz :)

4 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 31. října 2013 v 18:11 | Reagovat

[3]: Když vše budu stíhat, tak ráda příjdu :)

5 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 2. listopadu 2013 v 12:10 | Reagovat

Ahoj chci se jen omluvit, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale ještě tak týden tu nebudu tak si ty kapitoly pak dočtu jo.. My se teď totiž budeme stěhovat a nevím jak to tam bude s netem a Elektřinou, ale já se pak ozvu jo.. ještě se pokusím tenhle víkend vydat aspoň jeden článek ale uvidím jak to stihnu tak zatím páá Wiky

6 Milča Milča | Web | 2. listopadu 2013 v 12:24 | Reagovat

Ahoj, chci ti říct, že oficiálně patříš do KMU. :)
Těšíme se na tvé příspěvky.

7 marziin-koutek marziin-koutek | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 16:03 | Reagovat

:OO

8 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 17:52 | Reagovat

[5]: To nevadí, znám to, když se musíš stěhovat a je kolem toho strašný chaos :)

[6]: Děkuji, jsem za to ráda :)

[7]: :))

9 lilliinka lilliinka | E-mail | 5. listopadu 2013 v 9:30 | Reagovat

Určitě se mi víc líbí pravopis, je lepší si číst něco, co nemá v sobě chyby. Bezva:)
Příběh je úžasný. Koneckonců se to jmenuje nesmrtelná láska, takže já pevné doufám, že voják a Shelly budou tím nesmrtelným párem. Jediné, na co bych se zeptala je, popisovala si už Shelly s Nell? Nejsem si tím jistá, takže by tam někde měly být určité narážky na jejich vzhled. Charakter tam je, takže podoba:)
Ale to je maličkost:)
Opravdu se mi to líbí:)

10 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 8. listopadu 2013 v 19:56 | Reagovat

úžasné, úžasné, úžasné... Nejlepší bylo jak zakopla a padla mu přímo do náruče, to bylo prostě dokonalé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Čeho jsem součástí...