Nesmrtelná láska - kapitola druhá

24. října 2013 v 17:17 | Lili Marks |  Nesmrtelná láska
Ahojky,
máme tu kapitolu číslo dvě. Jinak další kapitola "Prokletí měsíce" bude hned zítra - musím jí nejdřív přetáhnout z jednoho počítače do druhého, ale zítra tu už bude. Doufám, že se Vám tato kapitola bude líbit, i když je trochu kratší. :)





Procházely jsme se městem a já nemohla zapomenout. Nemohla jsem zapomenout na to, co jsem předešlý den viděla. Ta vzpomínka se mě držela jako klíště a nechtěla mě opustit. Stále jsem nemohla vymazat ty skutečné vzpomínky, ty lidi, kteří zběsile vybíhali z budovy. Nemohla jsem zapomenout. Snašila jsem se to všelijak vytěsnit, ale nešlo to.
"Shelly jsi v pohodě? Nechceš se vrátit do hotelu?" ptala se starostlivě Nell. Přesně poznala na co myslím. Posadily jsme se na nejbližší lavičku. Chtěla jsem domů, ale přijela jsem pomáhat. Nemohla jsem to hned na začátku vzdát. Bylo by to vůči těm lidem sobecké. Otřela jsem si promočené oči.
"Kdy jedeme do té vesnice?" zeptala jsem se zoufalým hlasem. Nell přesně věděla, že se mi tam jet nechce, ale že udělám vše, co jsem slíbila. Bylo to moje rozhodnutí tam jet a pomáhat lidem.
Slyšela jsem Nellin hluboký nádech. "Pojedeme tam zítra ráno, ale dnes si to tu ještě užijeme, ano?" řekla Nell.
Dojely jsme do našeho hotelu a já jsem se okamžitě rozhodla jít do pokoje. Nell mě následovala. Udělaly jsme jen pár kroků a zastavil nás vedoucí hotelu.
"Dobrý den, potřeboval bych s vámi mluvit. Pojďte se mnou prosím do mé kanceláře." řekl a naznačil nám směr. Následovaly jsme ho a netušily jsme, co se děje. Jeho kancelář byla velká. U prosklené stěny stál psací stůl s počítačem. Byly tam dvě pohovky a nechyběl ani konferenční stolek. Pokynul nám, aby jsme se posadily do dvou židlí, stojících před stolem. On se posadil naproti nám.
"Váš zítřejší odjezd byl posunut. Objevily se jisté komplikace, za kterých vás tam nemůžeme vyslat. Pochopte je to kvůli vaší bezpečnosti. Situace se rozostřila. Dokonce to míří přímo k nám. Jestli to bude pokračovat, budeme nuceni hotel uzavřít. Doufám, že mi rozumíte..." vysvětlil nám.
"Takže se to blíží přímo na nás? Co se bude dít?" ptala se zoufale Nell. Já jen mlčky seděla a uvažovala jsem o situaci. Pro mě to byl pokyn, abychom něco začaly dělat, jinak by mnoho lidí přišlo o život. Čekala jsem, co nám ještě vedoucí řekne, ale nějakou dobu mlčel. Pro něho to podle všeho také nebylo vůbec normální. Válka v té zemi zuřila mnoho let, ale nikdy se nedotkla tohoto města. Oba mlčeli. Rozhodla jsem se do toho vložit, ale nevěděla jsem, jak začít.
"Co můžeme udělat tady? Můžeme být nějak nápomocné tady v hotelu? Nebo bychom mohly pomoci se zabezpečením ostatních lidí, lidí ve městě a tady v hotelu?" ptala jsem se rozvážně a myslela jsem to vážně. Chtěla jsem pomáhat a byla jsem si jistá, že to dokážu. Vedoucí se na mě nevěřícně podíval. Nečekal, že bych mu nabídla něco takového.
"Zítra přijedou vojáci a ubytují se tu. Zatím nemůžete nic udělat..." řekl. Rozloučily jsme se a šly do našeho pokoje. Nell byla nervózní. Vběhla do pokoje jako první, vzala kufr a hodila ho na postel. Běžela ke skříni a prudce ji rozrazila. Začala házet do kufru všechny věci.
"Nell, co to děláš?" přistoupila jsem k ní, chytila jí za ramena. Nevnímala mě a tak jsem s ní zatřásla, aby se vzpamatovala.
"Sakra! Ty to nechápeš Shelly? Umřeme tu, jestli okamžitě nevypadneme!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 24. října 2013 v 17:47 | Reagovat

Jé, škoda, že je tak krátká, ale jinak krásná :-) Musím si přečíst předchozí kapitolku, abych věděla o co jde :-)

2 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 25. října 2013 v 16:36 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :)

3 adelaidebooks adelaidebooks | 26. října 2013 v 13:40 | Reagovat

Zajímavá výměna postojů :D já si myslela, že Nell bude ta, která hodlá za každou cenu zůstat. Nemůžu se dočkat další kapitoly :))

4 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 26. října 2013 v 17:59 | Reagovat

[3]: Občas se to stane :D Moc děkuji :)

5 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 31. října 2013 v 9:42 | Reagovat

Nejdříve asi k těm íčkám. Koukám, že skoro všude píšeš měkký, chtělo by to asi ještě jednou projet očima. Ženský rod má v koncovce tvrdý Y, myslím, že by se to pro lepší efekt mělo psát i když tam nejsou udána jména, ale víme že to nějak souvisí se Shelly a Nell. Tak:)
Děj se mi ale líbí, možná jsou tam někde opakované myšlenky, ale to se určitě časem vypracuje:)
Mimochodem vypadá to, že si holky prohodily svoje názory a pocity. To je nadmíru zajímavé rozuzlení, čtenáře to přitáhne ještě víc, když vidí, že neví, co má čekat.
Tak držím Shelly palce a jsem zvědavá, jestli to Nell ustojí nebo ne:)

6 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 31. října 2013 v 9:50 | Reagovat

[5]: Ano, ty íčka opravím... :) Jinak moc děkuji :)

7 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 8. listopadu 2013 v 19:49 | Reagovat

konečně si to můžu dočíst, už jsem se fakt těšila až budu mít trochu času :-)

8 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 16:35 | Reagovat

[7]: Tak to jsem ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Čeho jsem součástí...